CO JE PASIVNÍ DŮM

Termín „pasivní dům“ se používá pro mezinárodně uznávaný standard budovy s velmi nízkou spotřebou energie, při současném zajištění vysokého komfortu v zimě i v létě. Toho lze dosáhnout rozmanitým souborem stavebních úprav a opatření, které se vzájemně doplňují.

Pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Jsou to vnější zisky ze slunečního záření procházejícího okny a zisky vnitřní – teplo vyzařované lidmi a spotřebiči. Díky velmi kvalitní izolaci a dalším prvkům tyto zisky „neutíkají ven“ a po většinu roku postačují k zajištění příjemné teploty v místnostech. Vše dohromady zvyšuje kvalitu bydlení a hodnotu nemovitosti. Pasivní dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy.

U běžného rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních, to dělá 1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, pro porovnání tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů. Pasivní dům lze tedy vytápět v podstatě malými spotřebiči nebo spíše je nutné jej díky tepelné energii vyzařované z těchto spotřebičů chladit. Také komín je v podstatě zdrojem tepla, narušujícím tepelnou bilanci pasivního domu. Proto se setkáváme s naprosto protichůdnými požadavky na zabudování komína do stavby v pasivním nebo nízkoenergetickém standardu. Na komínový systém v pasivním domě jsou kladené vysoké nároky na jeho těsnost, paropropustnost, izolaci a systém odvodu spalin.

POŽADAVKY NA PASIVNÍ DŮM

Pasivní domy musí dle uznávaných standardů Passivhaus Institutu v Darmstadtu splňovat několik požadavků:

- měrná roční potřeba tepla na vytápění je maximálně 15 kWh/(m2a),
- neprůvzdušnost obálky budovy n50 ověřená tlakovou zkouškou nesmí překročit hodnotu 0,6-1/ hod, což znamená, že při přetlaku nebo podtlaku 50 Pa se nesmí za hodinu vyměnit netěsnostmi v obálce více než 60 % vnitřního objemu vzduchu,
- celková potřeba primární energie spojená s provozem budovy včetně domácích spotřebičů je nižší než 120 kWh/(m2a). Primární energie vyjadřuje množství energie spotřebované při výrobě určitého zdroje i se ztrátami při distribuci, a tudíž nám dává komplexnější pohled na spotřebu dle zvoleného zdroje. Použijeme-li jako zdroj například elektřinu, musíme díky neefektivní výrobě při výpočtu primární energie vynásobit výsledek třemi. V konečném důsledku to vyjadřuje i výši provozních nákladů ve vztahu k použitému zdroji energie.

Kvalitní pasivní dům by měl dokladovat dodržení předepsaných parametrů prostřednictvím oficiální kontroly kvality - certifikace.

VÝHODY BYDLENÍ V PASIVNÍM DOMĚ

- vyšší komfort života
- extrémně nízké náklady na vytápění
- stálý přívod čerstvého vzduchu
- netvoří se průvan
- vysoká tepelná pohoda v místnosti
- příjemné teploty v zimě i v létě

ŘÍZENÉ VĚTRÁNÍ

Samostatnou kapitolou je v pasivním domě cirkulace vzduchu. Protože je dům těsný, klima v něm udržuje rekuperační vzduchotechnika. Jako zdravé plíce tedy fungují v moderních pasivních domech řízená větrání s rekuperací tepla. Do interiéru tato sofistikovaná zařízení pumpují 24 hodin denně čerstvý, okysličený vzduch a filtrují ho od nečistot, prachu. Z pohledu úspor je prvořadá rekuperační jednotka, která recykluje teplo z odváděného odpadního vzduchu – ohřívá jím čerstvý přiváděný vzduch.

V pasivním domě je tedy 24 hodin kvalitní vzduch. Rekuperační jednotka přivádí čistý, okysličený vzduch ve dne i v noci bez nutnosti větrat nárazově okny. Vzduch je navíc filtrován od prachu a nečistot. Proudění vzduchu také napomáhá udržovat v interiéru optimální vlhkostní klima.

TEPLOTA V PASIVNÍM DOMĚ

Pasivní domy mají jižní fasádu bohatě prosklenou, využívají tím tepelných zisků ze slunce. Na bydlení v pasivním domě bude jistě příjemná absence jakéhokoli průvanu, který vzniká netěsnostmi v oknech a dveřích. Výborná tepelná pohoda je ostatně velmi častou subjektivně uváděnou výhodou pasivních domů. Vnitřní teploty v zimě i v létě jsou prakticky konstantně udržovány bez nepříjemného kolísání. Vzduch je navíc stále filtrovaný, zbavený nečistot a prachu.

V pasivním domě je také teplotní stabilita po celý rok. V zimním období přispívá k příjemným teplotám v interiéru vyšší tepelná izolace obvodových konstrukcí.Letnímu přehřívání bytů zabraňuje automatický systém řízeného větrání s možností nastavení nočního předchlazení, stínící roletové systémy a kvalitní izolace obvodových konstrukcí.

5 MÝTŮ O ŘÍZENÉM VĚTRÁNÍ

V bytě nelze otevírat okna
Otevírat lze okna jako v každém jiném bytě, uživatelé ale spíše necítí potřebu.

Řízené větrání s rekuperací je totéž co klimatizace
Zatímco klimatizace energetickou spotřebu zvyšuje, řízené větrání ji snižuje. Rekuperace využívá odpadního tepla ke zpětnému ohřívání přiváděného vzduchu.

Řízené větrání je hlučné
Při správném návrhu chod řízeného větrání neuslyšíte. Hlučný může být spíše zvuk přicházející zvenku při běžném větrání otevřenými okny.

Systém způsobuje průvan
Průvan v pasivním domě nevzniká a to právě díky těsnosti stavby a řízenému větrání

Řízené větrání musí v pasivním domě běžet non-stop
Chod zařízení je na Vás. Řada uživatelů řízené větrání v létě nevyužívá a větrá okny. Ve městech si ale často lidé systém pochvalují kvůli filtraci vzduchu od smogu i v letních měsících.

ÚSPORY V PASIVNÍM DOMĚ

Hlavní výhodou pasivního domu jsou nízké náklady na vytápění. V běžných domech se bez topení neobejdeme přibližně sedm měsíců v roce a pokud jeden den nezatopíme, začne teplota strmě klesat. V neobývaném pasivním domě vnitřní teplota díky kvalitním izolacím nikdy neklesne pod 15 °C. Při standardním provozu se o tepelnou pohodu stará rekuperační jednotka, která zároveň zajišťuje pravidelnou výměnu vzduchu. V pasivních domech tak není nutné větrat okny, to však neznamená, že to není možné. U pasivních staveb se kombinují okna otevírací s okny v pevném rámu. V každé místnosti by mělo být alespoň jedno okno otevíratelné. Není výjimkou, že v pasivním domě stojí jedna topná sezóna za energie 3000 Kč. Zaplatíte tedy za celou zimu tolik co v za měsíc v normální stavbě.

JAK SE VYTÁPÍ PASIVNÍ DŮM?

Pasivní dům se obejde bez samostatného topného systému. Z obývaných prostor se prostřednictvím větracího systému odsává vydýchaný vzduch. Ohřátý vzduch z vnitřních prostor předá ve výměníku své teplo čerstvému vzduchu, který se přivádí zvenčí. Do celého systému může být ještě zapojen zemní kolektor vedený v nezámrzné hloubce, díky kterému se dovnitř přiváděný vzduch v zimě předehřívá a v létě naopak ochlazuje. Vzduch se v nejchladnějším zimním období v rekuperační jednotce dále přihřeje, aby byla zajištěna požadovaná teplota v místnosti. Po většinu zimní sezóny by ale pro dosažení tepelné pohody měly postačovat tepelné zisky ze slunce, domácích spotřebičů a pohybu osob spojené s rekuperací tepla z odpadního vzduchu.

HLAVNÍ ZÁSADY PASIVNÍHO DOMU

• Kompaktní tvar (ideálně čtvercový bez výstupků a výčnělků)
• Tepelná izolace budovy (tloušťka dle parametrů budovy cca 20 – 35 cm)
• Tepelně izolační okna pro pasivní domy
• Orientace na jih bez zastínění (jižní strana domu je osazena velkými okny, které se díky slunečnímu
• svitu využívají jako zdroj tepla)
• Rekuperace tepla z odpadního vzduchu
• Těsnost budovy (budova musí být dokonale utěsněná, pro ověření se používá speciální test tzv.
• Blower-door test)
• Solární ohřev teplé vody
• Používání úsporných spotřebičů

KOMÍN V PASIVNÍM DOMĚ

Komín v pasivním domě plní většinou roli jako součást krbu. Dříve se tento zdroj tepla do pasivní stavby vůbec nedoporučoval. Dnes už můžete krby do pasivních domů instalovat. Jenže to samozřejmě není tak jednoduché. Pasivní domy fungují na bázi rekuperace tepla, takže pokud nabídnete rekuperátoru víc tepla, než je schopen pojmout, neuděláte domu dobrou službu. Navíc sálavé teplo z krbu je jiný druh tepla a hlavně krby spotřebovávají kyslík. A ten pak musí být čerpán zvenčí, tedy z míst, kde je zima.

Takže co s krby v pasivních domech? Máte se jich zřeknout? Ne, nemusíte. Jenže všechny takové hračky stojí o něco víc, protože musí být opravdu vychytané.

Utěsnit, utěsnit, utěsnit

Krby v pasivních domech nesmí být volné. Musí být utěsněné a především musí mít vlastní dvě cesty – spalinovou a větrací. Přísun vzduchu totiž musí být zajištěn z vnějšího pláště domu nebo z komína, a ne z interiéru. Optimální přísun vzduchu tak musí kontrolovat ne mechanická klapka, ale elektronická.

Komín nemůže být klasický – třívrstvý. Komínové těleso nemůže sálat, takže musí být speciálně utěsněno a nemá mít zadní větrání. To samozřejmě komíny výrazně prodražuje. Navíc tyto komíny musí být častěji a velmi pečlivě čištěny, aby nedošlo k vyhoření sazí. To by pro pasivní dům znamenalo prakticky přírodní katastrofu globálního rozsahu. Komín tedy musí být speciální na vysoké technologické úrovni, stejně jako celý koncept pasivního domu. Na takové požadavky dokáže dát odpověď právě jen špičkový komín Absolut.